Možná psaní není pro mě, jako spíš je pro ty s těžšími srdci, krásnějšími myšlenkami a grandióznějšími životy.
Možná melancholie k umění nestačí.
Přesto se to však zdá být tím jediným, co mám, a používám často, častěji, než je zdrávo pro zlepšení mého života.

A tak píšu něčím, co se snad dá nazývat krví mé duše.

***

Slezské písně - Petr Bezruč [rozbor]

30. listopadu 2017 v 16:53 | darksoul |  Rozbory povinné četby

SLEZSKÉ PÍSNĚ

Petr Bezruč
Celek D
1. AUTOR
- 1867-1958
- vlastním jménem Vladimír Vašek (pečlivě skrýval své autorství)
- český básník a prozaik
- období anarchistických buřičů (19./20.stol)
- básně zasílal do magazínu Čas
- za 1. světové války zatčen pro domnělé autorství protirakouské básně
- Současníci: Viktor Dyk, František Gellner, S. K. Neumann
- Další autorova díla: Studie z Kafé Lustig, Stužkonoska Modrá

2. OBECNÉ INFORMACE O DÍLE
- 1928, 1948 - definitivní podoba
- 81 básní
- básnická sbírka
- odehrává se v 19.-20. století na území Slezska (Těšín, Opava, Ostrava)

3. JAZYKOVÁ STRÁNKA DÍLA
- 81 básní
- intimní básně- Červený květ, Jen jedenkrát
- sociální básně- Maryčka Magdonova, Ostrava
- národnostní básně- Kantor Halfar, Bernard Žár
- téma antiky- Leonidas, Caesarova smrt
- rytmický verš - daktyl
- většinou střídavý rým
- ich-forma, dialektismus, hovorové výrazy, anafory
- makaronismus (=úmyslné smíšení dvou jazyků) (Dlo Boga svientego, začal jsem klít)
- hyperbola (sto roků v šachtě žil, mlčel jsem, sto roků kopal jsem uhlí), apostrofa = oslovená nepřítomné osoby

4. CHARAKTERISTIKA HLAVNÍCH POSTAV
- různé postavy
- autor si říká "bard"
- postavy vykořisťovatelů (krčmáři, lichváři) x prostý lid (havíři, horalé, ovdovělé ženy)
- opakuje se záporná postava Markýze Géra

5. DĚJ
- Básně utváří obraz národního a sociálního útisku slezského lidu, který je potlačován Němci a Poláky. Autor naráží na úpadek češtiny a poněmčování škol. Básně jsou většinou velmi smutné, autor touží po svobodě, vyzdvihuje vlastenectví, ale vykresluje špatné konce buřičů (většinou sebevražda). Kritizuje Slezany bojící se postavit útisku, v některých básních motivy lásky. Nabádá Slezany ke vzpouře a věří v naději na její úspěch.

BÁSNĚ
Kantor Halfar - chce učit česky, čímž se vzpírá germanizované množině → nemá stále místo a i dívka, kterou měl rád na něj nepočkala a vdala se → alkoholismus → končí oběšením na jabloni (ironie - Halfar dostal na hřbitově trvalé místo)
70 000 - autor popisuje kolik lidí už bylo poněmčených či popolštěných → zbylo pouze 70 000 Čechů ve Slezsku → autor přemítá, zda smí vůbec žít, když už je česky mluvících tak málo → volá markýze Géra, aby dal lidem 70 000 beček, aby se všichni opili, než zahynou
Ostrava - obžaloba utiskovatelů → postava chudého dělníka, který vypráví o své těžké práci, o těžkých podmínkách atd. → popis sociálních rozdílů mezi horníky a šlechtou → dělník odmítá nadále mlčet a chce něco změnit, za což si zaslouží pouze výsměch či rázné potlačení → vyjádření naděje, že jednou se vše zlepší → autor vyzývá ke vzpouře
Jen jedenkrát - převyprávění pověsti o smutném údolí, na které nikdy nesvítí slunce → když slunce jednou vysvitne, lidé se ho leknou a volají zpět temnotu → Bůh se urazil a už nikdy na údolí nesvítil → lidé jsou ještě smutnější, protože si uvědomí, jak krásné Slunce bylo → metafora lásky, kterou zapudil ze strachu z neznáma
Labutinka - nešťastná láska → autor se zamiloval do krásné ženy "Labutinky" → její rodiče ho žádají, aby se svatbou počkal → on se po dvou letech vrací, aby zjistil, že z Labutinky je prostitutka
Červený květ - symbol červeného květu z kaktusu jako něčeho nového + kaktus je drsný jako některé duše → cizí básník raději obdivuje rudou růži než nepochopený kaktus
Maryčka Magdonova - rodina Magdonova (otec zahynul u hospody, matku zabil vůz s uhlím) ze které zůstalo 5 strádajících dětí → Maryčka se vydává do lesa pro chrastí na oheň → potká ji hajný a posílá ji s četníkem na stanici jako zlodějku → dívka neunesla hanbu → sebevražda skokem do řeky, místo na hřbitově jako sebevrah nedostala
Bernard Žár - zbohatlík se snaží zapomenout na své chudé české předky (stydí se za ně) → onemocní a zemře, jeho přátelé ho opoušří a u jeho hrobu se modlí jen matka - česky.

6. TÉMA A MYŠLENKA DÍLA
- Téma: útisk slezského lidu, germanizace, naděje ve zlepšení
- Myšlenka: vyvolat v lidech vzpouru, aby si ostatní konečně uvědomili bídné podmínky, ve kterých žije slezský lid

7. VLASTNÍ NÁZOR
- Většina básní pro mne byla moc…no moc česká. Nazývám to tak, protože českou literaturu zrovna v oblibě nedržím a často pro ni nemám ani to nejmenší pochopení. Po chvíli přemýšlení nad Bezručovými básněmi jsem sice dokázala přijít na jejich význam, avšak některé z nich se mi zdají dost podobné. Na druhou stranu oceňuji autorovu snahu dostat se přes poezii k lidem a otevřít jim tak oči vůči situaci ve Slezsku.
Většina básní se mi tedy nelíbila, zaujala mne však jedna zvaná Jen jedenkrát, jejíž čtení jsem si opravdu užila. Blízké mi byly i ty s antickou tematikou.

Související obrázek
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama