Možná psaní není pro mě, jako spíš je pro ty s těžšími srdci, krásnějšími myšlenkami a grandióznějšími životy.
Možná melancholie k umění nestačí.
Přesto se to však zdá být tím jediným, co mám, a používám často, častěji, než je zdrávo pro zlepšení mého života.

A tak píšu něčím, co se snad dá nazývat krví mé duše.

***

Dream and tears and death.

29. října 2017 v 22:16 | -DarkSoul |  Poems

I no longer know what I carry in my heart


"And so being young
and dipped in folly,
i fell in love with
melancholy."

Temný autor psal;
Edgar Allan Poe
srdce ve mně přeřezal.
Rýhu prohloubil, díru zacpal,
do skulin prach z hvězd dýchal.
(Téměř se zadusil, přesto nepřestal)

Me-lan-cho-li-e,
jak slovo zrozené ze stínů
se ten pocit proplétá mi vlasy,
A hvězdy všech odstínů
se stávájí svědky mé
re-be-li-e

(Tiché, že téměř neexistuje.)

Výkřikem zabránit smyslu všeho,
proč píšu slova a proč říkám stále
že musím, musím se změnit
a začít nanovo
(Moje já není já; já existuji mimo)
řeknu vám důvod řádků a vět
řečených tak nevkusně nepřímo:

Už dlouho jsem nebrečela,
ne tak, abych nemohla dýchat
a ne déle než několik naivních minut,
navíc ze snů, které si nikdy nepamatuji,
(Nikdy ne sny, jen imaginace mě bolí.)
Přesto jsem noc prožila v jezerní strasti.

Ráno s očima slepenýma od slz,
jsem věděla, že to se nemělo stát,
snít o smrti, o chladné, kruté smti,
to se
nemělo
stát.

Moje smrt? Ne, to není až tak k pláči,
vždyť já se neuvidím, ponížená žitím,
Noční můra:
Ona, smrt, poslední den, ten nestačí.
A konec jak zemřela mi v náručí.

I'd no longer know how alive I could be if she's dead.

 


Komentáře

1 Victoria Eleanor Drake Demonica Wicca Victoria Eleanor Drake Demonica Wicca | E-mail | Web | 29. října 2017 v 22:42 | Reagovat

Tak toto je úžasné

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama