Možná psaní není pro mě, jako spíš je pro ty s těžšími srdci, krásnějšími myšlenkami a grandióznějšími životy.
Možná melancholie k umění nestačí.
Přesto se to však zdá být tím jediným, co mám, a používám často, častěji, než je zdrávo pro zlepšení mého života.

A tak píšu něčím, co se snad dá nazývat krví mé duše.

***

Z prázdných dnů melancholika pt. 3

22. prosince 2016 v 1:55 | -DarkSoul |  In dark mind

Jen těžko můžu vůbec posoudit, jestli byl dneší den prázdný nebo ne. Byl jako většina ostatních, což znamená, že i přes mou klasickou podzimní zamlklost se chmurné nálady často střídaly s různými podtóny sarkastických hlášek a smíchem.

Podruhé sněžilo.
Roztálo.
Očekávaně.

Je mi o rok víc, popravdě už nějakou chvíli. A já se stále cítím stejně, žádné překvapení.

Bývala jsem často konverzativní, v období, kdy se léto střídalo se zimou a pár dní tomu následujících. Nedá se tomu říkat rebelie, žádné vznešené názvy, které mi čas od času přijdou náhodně na mysl. Žádné neuznávání autorit. Jen jedna akce, pár cigaret, kapka alkoholu, rozhovory s více lidmi, než na co jsem kdy byla zvyklá, sprostá slova, která používám (ač se to nezdá) ve své mluvě naprosto přirozeně.
Snaha zapadnout? Pochybuji, že jsem se snažila docílit právě toho, s mým stylem oblékání a hudby, s mými sarkastickými poznámkami a černým humorem, který je někdy na nevinné duše až moc drsný. Nesnažím se zapadnout, jen se snažím být odlišná od ostatních tak, abych v průběhu našla sama sebe a přitom nechala ostatní se smířit s tím, jaká jsem. A ponechat si blíže ty, které jsem neodradila.


Avšak musím přiznat, že mě napadají představy o mně, jako o jiném druhu člověka; cigareta u úst při chůzi do školy, postávání na chodbách či v ulicích s partou přátel s koženými bundami, kapucemi přetaženými přes hlavu, posloucháme metalcorová alba ignorujíc ustrašené pohledy a mráz štípající nás do tváří. Konverzace o podstatě všeho okolo nás, sdílené existenciální krize, výbuchy smíchu nad drsnými vtipy, skákání na koncertech s naprosto žádnými výčitkami. A pak klid, sdílená kniha v rukou, rozhovory o antické kultuře a letní kempování na okraji lesa, táborák a děsivé příběhy, akustická kytara, indie muzika.

Asi se nedá spočítat kolikrát jsem o těchto snech psala, kolikrát jsem o nich hodiny přemítala ve své samotě, která ode mě teď odchází v čase stráveném na internátu, a pak do mě náhle naráží v klidných víkendových večerech.


Nedávno se mi zdál sen a můj mozek musel pokročit na úplně novou úroveň, protože nejenže si ho pamatuji i několik dní poté, ale také dával překvapivě smysl; Měla jsem v něm přítele. Proklínám nyní český jazyk, protože snad ze všech slov vztahujících se k pohlaví osoby, udělala synonymum pro intimní vztah. Když říkám přítele, myslím kamaráda. Vysokého chlapce se středně dlouhými, blonďatými vlasy, zelenýma očima a úzkými rty. Stále nosil košile, bral mě na projížďky na motorce, v chatě na kraji lesa jsme hodiny diskutovali, blouznili jsme společně v zajetí existenciálních krizí. Vážil si mě. Byla jsem zde šťastná.
Ten sen mě udělal smutnou.
Protože jsem sebestředná, příliš sebestředná, pravděpodobně i žárlivá, jelikož mám kamarádku, se kterou chci sdílet vše, avšak očekávám toho příliš nazpátek, chci další přátele, blízkou skupinku lidí, k nimž budu patřit, a oni nebudou obyčejní, budou se lišit a budeme nerozlučitelní, avšak to jsou naivní, dětské představy.
Ale o čem jiném bych měla snít krom přátel a lásky? Jsem dospívající, nechte mě být.

Jdu snít a mluvit a psát a číst a pozorovat a smát se a litovat se a trochu se nenávidět a přemýšlet nad nesmrtelností duše.
Cítím, že jsem se změnila, už před nějakou dobou. Nestojím již na místě tak přikovaně, rozhlížím se okolo sebe. Mám málo času, nevím, jak ho využiji, nebo jestli je to vůbec efektivní, avšak budu sama sebou. A pokud to znamená snít o společnosti a přitom být ráda občas sama, číst knihy a přitom poslouchat metalovou hudbu, navštívit Řecko a nosit černé oblečení, budiž.
Toto jsem já.

 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama