Možná psaní není pro mě, jako spíš je pro ty s těžšími srdci, krásnějšími myšlenkami a grandióznějšími životy.
Možná melancholie k umění nestačí.
Přesto se to však zdá být tím jediným, co mám, a používám často, častěji, než je zdrávo pro zlepšení mého života.

A tak píšu něčím, co se snad dá nazývat krví mé duše.

***

New year and I do not feel alone!

31. prosince 2016 v 23:35 | -DarkSoul |  In dark mind
Už jste měli to hořící srdce
a plíce stažené úzkostí?
Nebo nikdy nebyli si jistí,
jak moc jste vlastně sami?

Chlad v konečcích prstů, prázdný pokoj, z přízemí ozývající se rodinní přátelé popíjející alkohol.
Mlha za okny, mráz přilnul na každou jehličku smrku před domem, ohňostroje rozsvěcují oblohu už hodiny před půlnocí.

Jsem tu sama, celý večer na konci roku, jak tomu už několik let nebylo. Přesto jsem však četla dopis, jenž si se spřízněnou duší dáváme každý rok (což je asi nejkrásnější tradice, kterou chci dodržovat až do konce všeho). Dopis, který mi nyní leží v klíně, dává mi neuvěřitelný pocit úlevy a štěstí, protože i když v našich životech není vše v pořádku, znovu jsem schopná cítit "MY" a to jsem velmi dlouho postrádala.
Ta slova "odpustila jsem ti už dávno" a mnoho dalších... dávají mi pocit, že nejsem sama.

A pro ten pocit nebudu vstupovat do dalšího roku zbitá svým vlastním svědomím.

Vím, co chci udělat, vím co chci změnit, představuji si, koho chci získat, ale především jsem si jistá, koho nechci ztratit.

 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama