Možná psaní není pro mě, jako spíš je pro ty s těžšími srdci, krásnějšími myšlenkami a grandióznějšími životy.
Možná melancholie k umění nestačí.
Přesto se to však zdá být tím jediným, co mám, a používám často, častěji, než je zdrávo pro zlepšení mého života.

A tak píšu něčím, co se snad dá nazývat krví mé duše.

***

ILUZE | Báseň

16. října 2015 v 21:05 | -DarkSoul |  Poems
Byla jsem realista, teď jsem naivní,
Byla jsem chytrá, teď jen stupidní.
Žila jsem sen a teď jsem v noční můře,
Uteč! Uteč té hrozivé stvůře.

Chtěla jsem svět a dostala jsem podkroví,
chtěla jsem upřímnost, ale lidé nejsou takoví.
Žila jsem ve světě plném vzpomínek,
Uhas! Uhas ten proklatý ohýnek.

Měla jsem rodinu, kamarádky, závazky,
měla jsem dobro, ale to je snad jen pro krásky.
Žila jsem krásně, avšak byla jsem nehezká,
Schovej se! Schovej se, ani nesnaž se být přátelská.

Viděla jsem strach, bolest, jsem zoufalá,
viděla jsem lásku, hloupě věřila jsem, že je trvalá.
Žila jsem v pohádce, ošklivko jdi spát,
Spi! Spi a noční můry nech si zdát.



/Prostě mě to napadlo. Popravdě se teď tak vůbec necítím..../
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama